Tajemný Dům

Tajemný dům





Budu vyprávět příběh o chudé dívce jménem Nina. Bydlela s tatínkem, v malé roztrhané chaloupce na kraji lesa. Do školy nechodila, pomáhala z domácnosti a z chalupou. Když jí umřela maminka, šla do lesa utrhnout kytky aby je mohla dat na hrob. Jak se po lese procházela a hledala nějaké pěkné kytky , ale žádné nenašla, ale našla malinký domeček na stromě. Tatínkovy o tom neřekla. Šla tedy na druhý den ráno do sklepa , kde našla barvy, hřebíky, kladivo a vydala se do lesa k domečku. Začala ho spravovat aby tam mohla někdy přespat. Domek natřela modrou barvou, spravila podlahu. Jakmile domek spravila začala tam nosit jídlo a nějaké potřebné věci aby se tam cítila útulně.jednou když se vykrádala z okna, něco bylo jiné. Ve větru šlo cítit napětí, strach, krev a hlavně smrt. Nina koukla na měsíc , byl úplněk. Věděla, že když je úplněk po lese se prohání stádo hladovějících a krvelačných vlku. Vzpomněla si když byla malá , tatínek jí vyprávěl že les je čarovný, když je úplněk po lese se prohání nejen vlci ale prapodivné , tajůplné a strašidelné postavy, které se nedají vysvětlit. Nina vylezla z okna na strom a seskočila na zem. Pomalinku šla lesem k domečku, bylo slyšet vlky a divné praskaní větví . Nina se strachy zastavila, ale sebrala odvahu a šla dál. Najednou uviděla šediví stín jak se prohání mezi stromy. Zničeno nic uslyšela hlasy, ty vycházely ze země. Prošla kolem velikého stromu , bylo ji divné ze strom má malinké dveře. Ze stromu vylezl malí mužíček, oba zůstaly stát, Nina se zlekla a utíkala co nejrychleji to šlo do domečku. V domečku se zabalila do deky, proto že jí byla zima a čekala až úplněk přejde. Proto se snažila usnout, ale ne a ne , nemohla usnout. Na malou chvíli oči zavřela, z ničeho nic se objevily paprsky slunce. Nina nechápavě vylezla ven. Zrázu měla na sobe překrásné
dlouhé šaty, otočila se a co nevidí , z domečku byl hrad mezi skalami. Tajuplné postavy začaly jásat , křičet a tleskat. Nina nechápavě stála a dívala se na ně. Po chvíli stáni se zeptala co se děje. Postavy odpověděli , že je princezna a může je zachránit před ledovou královnou. Které vůbec tato země nepatří. Patři princi Prespiánovy který už dlouho usilovně bojuje z královnou o zemi i trůn, který patří rodu Mizelandů .Princezna Nina říká:,,já neumím bojovat , neumím zacházet z mečem , jsem jen chudá dívka". Najednou z toho davu se objevila malá dívka. Tendem ,, má princezno, naučím vás všechno co je potřeba ". Nina teda šla, začala se učit, jezdit na koni, bojovat z mečmi, používat luky a šípi. Za měsíc z Nini byla bojovnice. Tendem jí zavedla z princem Prespiánem. Princ jak ji uviděl, zastavil se mu srdce. Princezna zrudla. Princ se zeptal jestli je ochotna bojovat z kentaury, skřety a sním za zemi Paravel. Princezna bez rozmyšlení řekla:,,ano, budu bojovat za Paravel". Princ,, musíme si nachystat výzbroj, meče. A s čím umíš nejlíp bojovat Nino?. Z meči i šípi můj princi. Šly se připravovat na velkou událost , ve které můžou zemřít. Ledová královna uspořádala armádu z těch nejděsivějších nestvůr a zvířat ze země Paravelu. Nině se Prespián strašně moc líbí. Proto by za něho dala i vlastní život. Princovy se taky líbila. Šlo na nich vidět že jsou do sebe zamilovaní. Tendem šla do boje s nimi. Stály tváři v tvář hrůze ze smrtí. Na jedné straně pole bylo dobro které velel princ a na druhé straně bylo zlo které velela ledová královna. Počet bojovníku byl vyrovnaný. Teď byla otázka kdo vyhraje. Princ zařval,, za Paravel!. A všichni vyrazili do boje. Vypadalo to že vyhraje ledová královna ale nakonec jí porazili. Všichni co zbyly na živu se doplazily na hrad kde se uložily do postele a usnuli. Probudily se až ráno. Princezna Nina se ráno probudila zároveň s princem, leželi vedle sebe v posteli. Princ se zeptal Niny jestli by se nechtěla stát jeho ženou. Nina si v tu chvíli vzpoměla na otce a řekla že ne , že má doma otce o kterého se musí starat ale že každý úplněk se bude za ním dívat, princ souhlasil. Odvedl jí na mísnosti a najednou Nina otevřela oči a byla v domečku v lese. Jakmile se vzpamatovala, rozběhla se k chalupě. Při cestě domů, protože neměla boty, chodila boso, měla v nohách zabodané malinké klacky , větve a jehličí. Strašně jí to bolelo, tak zpomalila. Najednou ucítila vítr. Kolem ní se shromáždily vlci. Vlci neboť mají hlad se na ní vrhli. Kously ji , škrabaly, trhaly ji maso z těla. Vlci ji po pár minutách nechaly na pokoji. Nina cela podrápaná sebrala všechnu sílu kterou měla a doplazila se ke stromu po kterém vylezla, vklouzla do pokoje. Skácela se na postel mrtvá. Ráno jí našel otec, pohřbil jí na zahradě u chalupy. Měsíce byl z toho nešťastný , vrtalo mu hlavou kde k těm zraněním přišla , ale to se už nedozví. Princ o úplňku čekal že přijde ale místo toho ho čekala zdrťující zpráva: princezna Nina je mrtvá. Princ i otec litinou toho že musely přijít o milovanou osobu. Teď esem kde bydlí její otec, bloudí duch zemřelé Nini a smutně naříká. Každý
úplněk se princovy zjevuje v pokoji a vyznávámu lásku a lituje toho že si ho nevzala. Princ ze nikdy z toho nevzpamatovat. Proto umřel žalem k ni . teď jsou oba v nebi spolu.

Komentáře

Oblíbené příspěvky