Vampiress and Italian artist...

Sate^^, no tahle povídka jednorázovka mně napadla pozdě večer když jsem se dokoukala na Bathory na Čachtickou paní která se prý koupala v krvi mladých pannen kdo se díval tak ví a já si z toho filmu potřebovala srovnat myšlenky xDD a tak jsem napsala povídku o upírce ano jak je v nadpise "Upírka a Italský umělec..." v tom filmu vlastně byl umělec a mně se líbil xDD je to dost zvláštní ani nevím co mně k tomu vedlo to napsat ale potřebovala jsem se vypsat a k tomu připadá mi to divně ale trochu se mi to líbi xDD ale prosím ty kteří nemají zmíňku o krvi moc rádi tak ať nečtou a prosím o nějaké komentíky ale ne typu je to blbost nebo humus atd... ale budu ráda za komenty :)

víc pod perexem a přeji pěkné počtení :)

↓

---

A písnička kterou jsem dnes objevila moc se mi líbí a doufám že se do toho hodí :)

Žízeň byla obrovská a já cítila jak mi hoří ústa, oči mi zrudly a zuby byly ostřejší. Ano moje náznaky patří k upírovy a já byla upírka, zkažené stvoření které vraždí pro krev. Ucítila jsem oběť, byla jsem zrovna u hřbitova a měsíc mi pěkně osvěcoval okolí a cítila jsem oběť že je v kapli ale taky jsem cítila jiné vůně které mi připomínaly květiny a různé koření. Vydala jsem se tedy po vůni která mně dovedla ke krvi, přitiskla jsem ke dveřím ucho můj zlepšený sluch uslyšel pravidelné klidné dýchání ale taky pohyb rukou zjevně maloval na plátno štětcem slyšela jsem takové šustění, pomyslela jsem si jistě nějaký umělec na špatném místě ve špatném čase kdy je moje žízeň největší a já umělce ráda.

Jeho dýchání a rytmus srdce mi říkalo že vůbec neví že jeho osud bude brzy zpečetěn, což mně dělalo radostnou strašně jsem milovala kdy se oběť tak vyděsí, že jeho dýchání se zrychlí, krev začne rychleji proudit v žilách a jeho srdce bude bít splašeně ano to se mi nejvíc líbilo na mých obětech. Olízla jsem jazykem svoje špičáky a připravovala se na jeho vyděšení, to jsem ještě netušila jak mně může někdo tak změnit. Jako upírka mám velkou sílu takže vykopnout dveře mi nedělalo problém, když jsem tak učinila první co jsem uviděla kaple byla malá takže oběť neměla šanci utéct. Když jsem zaměřila oběť uslyšela jsem už jeho zrychlený puls.

Ale to co mně překvapilo byl to muž jeho tmavě hnědé vlasy mu sahaly skoro po ramena a pár pramínku mu padaly do čela, oči mněl polovičně oříškové čokoládově hnědé a zíral na mně vyděšeně, jeho pleť byla světlá ale pěkně zbarvená, rty mněl plné a k nakousnutí a mněl malou bradku. Přes sebe mněl bílou košili přes ní vestu, kalhoty a kožené boty jak to nosí ostatní mladící musela jsem uznat byl to kus. Kolem sebe mněl sušené květiny z kterých míchal barvu, štětce a vodu. Zjevně si uvědomil že nemůže utéct protože se zděšeně díval kolem sebe, pak se odvážil promluvit měl docela milý hlas a k tomu z něho vyzařovala dobrota i vtipkováním. "Kdo…jsi?" hlesl vyděšeně "Ah Bože, na to se ptala každá oběť a já vždycky odpověděla tvoje noční můra" odpověděla jsem ledově "Co po mně chceš?" vysekl vyděšeně "To co ti proudí v žilách, tvoje teplá, voňavá krev" usmála jsem se při odpovědi.

"Počkej proč já?" vyhekl zase " Prosím tě už se přestaň ptát, leze mi to na nervy když je oběť ještě k tomu ukecaná" odpověděla jsem už při otráveně. Nasadila jsem zpět do pantu dveře a zavřela je nepotřebovala jsem aby mně někdo viděl. Šla jsem k němu blíž svíčky na stolech osvěcovaly moji bledou pleť, moje černé vlasy shrnuté do malého culíka aby mi nepřekážely se leskly a moje rudé oči a rty ukazovaly hladovost, umělci se ještě zvýšil tep a pomalu se posouval dozadu zjevně si uvědomil že je to jeho konec mněl strach ale neměl kam utéct. Když jsem se na něho podívala jeho oči se mokře leskly "Prosím nezabíjej mně, prosím" už jsem mu neodpovídala, pořád ustupoval dozadu až narazil do stěny neměl už kam jít, viděla jsem na něm strach, úzkost, bolest a beznadějnost a tak se přesunul do kouta a tam se zkroutil do klubka "Prosím Bože, nech mně nikomu jsem neublížil" hlesl "A to je mi jedno" odpověděla jsem bez zájmu.

Přišla jsem k němu mírně jsem se k němu sklonila, jednou rukou jsem ho chytla za jeho husté tmavé vlasy a zaklonila mu hlavu na stranu, viděla jsem jeho tlukoucí krční tepnu nabitou teplou krví které to pohánělo jeho zděšené tlukoucí srdce, tohle mně vzrušovalo jenže jsem ucítila že mně chytl za ruku která držela jeho vlasy a s hlasem vyděšeným "Prosím nech mě" zasténal nedbala jsem na to. Olízla jsem si špičáky a rty a přiblížila jsem se rty k jeho tlukoucí tepně uslyšela jsem ztrápené vzdychnutí a už jsem se chtěla přisát ale svým čichem jsem ucítila vůni tak nádhernou a to mě překvapilo, cítila jsem že jsem z ní hotová, tak místo toho abych se zakousla. Svoji rukou co ho držela za vlasy jsem přitáhla k sobě a přivoněla k jeho vlasům voněli pěkně přitom jsem si všimla že má oči pevně zavřené, tak jsem ho opět odtáhla abych viděla na jeho krk a nosem jsem přičichla k jeho kůži blízkosti tepně a ucítila jsem tu nádhernou vůni, takhle voněla jeho krev a to mně vyvedlo z míry nemohla jsem ho zabít nedokázala bych to a tak jsem místo toho vytáhla svůj schovaný malý, ostrý nůž.

Přiložila jsem ho jemně k jeho krku ale mimo tepnu, muž sebou škubl když na krku ucítil něco ostrého a studeného "Nehýbej se" přikázala jsem a jemně jsem řízla do kůže která okamžitě začala vypouštět malý proud krve, ale to mi stačilo odložila jsem rychle nůž a ústy se přisála na ránu a jazykem jsem olizovala tu teplou a voňavou krev. Muž sebou mírně škubl ale začal být mimo protože v mých slinách je omamná látka která omámí a uspí oběť, a tak se stalo že usnul, asi po pár minutách z rány přestala téct krev ale to mi stačilo jindy jsem potřebovala na zasycení žízně hektolitry krve a od něho mi stačilo pár kapek a je mi dobře zamyslela jsem se. Jeho jsem na konec položila na koberec a hodila přes něho deku jenže co teď?