2.12. ~ Nejraději bych se vypařila...
Zdravím lidi, tenhle článek nebude moc pozitivní to říkám rovnou. Potřebuji vypsat své nahromaděné emoce a bolesti. Cítím se hůř než obvykle. Jsem sklíčená, pochroumaná a mimo. Mám pocit že můj život nemá směr. Nemá prostě kompas který by mě vedl správnou cestou. Možná budu jeden z těch stracených případů. Nevím. Toužím se postavit na vlastní nohy, mít práci která mi sedne a potkat člověka který mě bude milovat. Vím mám rodinu která mě miluje a já je. Ale chybí mi člověk s kterým bych budovala společnou budoucnost a jednoduše se opřela o živého člověka který by mi dodal sílu a sebevědomí. Občas by mi vrazil s tím ať nepadám do těch depresivních sraček a šla dál za svým cílem. Jenže mám pocit že na své cíle nikdy nedosáhnu. Jak mi nedávno řekla psycholožka jsem dříč. Potěšilo mě že mě obdivuje a vlastně mi chce pomoct.
K psycholožce jsem si zašla kvůli škole. Lituju že jsem to neudělala dřív. Nikdy jsem nevěděla čím chci být ale teď to vím. Přála bych si masýrovat a zajímat se o lázenství. Přála bych si lidem pomáhat. Jenže jak se ukázalo z testů mám problémy s logikou a fantazíí tak spojenou. Vlastně by se dalo říct že detaily různých věcí a situací vnímám úplně jinak než zdravý člověk. Hloupá tedy nejsem ale matika mi nikdy nepůjde. Rovnou mi řekla jestli mi ta maturita stojí za tak šílené úsilí a zdraví. Mohla bych být díky tomu neurotická (nervový třas, bolesti atd.). A od tohoto úterý jsem na dně protože nevím jak dál. Poradila mi že jí z testů vychází že bych měla být sociální pracovník. Dala mi čas ať si rozmyslím co a jak.
Jenže já mám v hlavě chaos a matikářka mi zrovna nepomáhá. Ve škole působím vesele protože lidi kolem mě jsou optimističtí a jsou to hlavně přátelé kteří mě drží nad vodou. Strašně mě dneska mrzí doučování z angličtiny. Vůbec se mi nedařilo soustředit a moje mysl prostě vypla. Odmítla spolupracovat. Nejspíš čeká až se srovnám až budu vědět jak dále. Někdy lituji Tami že musí snášet ty moje zasrané výlevy že jsem debil. Chudák vážně :D. Ale na druhou stranu neumím si bez ní představit svůj život. To samé platí i o Vini která mi chybí jako sůl T___T. Je mi bez ní smutno. Chybí mi naše povídání i ona mi dokázala s pár písmenkami vykouzlit úsměv na tváři. Chybí mi hodně přátel s kterými jsem sdílela přátelství.
Jak si to tak pročítám ten článek nemá hlavu ani patu ale ulevilo se mi. Alespoň půjdu spát s trochu čistou hlavou. Musím zítra vstát přežít vyučování a dát se nějak dohromady ať nepůsobím jak hromada sutin :D. Upřímně nejraději bych nevstávala dočítala si Šifru Mistra Leonarda od Dana Browna a poté se hned vrhla na Shakespeara a jeho hry. Co se týče Vánoc můžu být happy že už mám pro všechny dárky, vše je pouklízené a tak nám doma zbývá jen výzdoba a cukroví. Těším se na vánoční prázdniny. A tím slavnostně ukončuji článek svého šílenství. Alespoň budete vědět jak se cítím. Prosím o mírnou kritiku nebo radu i komentář který mi dodá sílu. Potěší i milé slovo. Nechci o komentáře žebrat ale jsem ráda když se ozvete. Tak mějte se a smějte se :)
K psycholožce jsem si zašla kvůli škole. Lituju že jsem to neudělala dřív. Nikdy jsem nevěděla čím chci být ale teď to vím. Přála bych si masýrovat a zajímat se o lázenství. Přála bych si lidem pomáhat. Jenže jak se ukázalo z testů mám problémy s logikou a fantazíí tak spojenou. Vlastně by se dalo říct že detaily různých věcí a situací vnímám úplně jinak než zdravý člověk. Hloupá tedy nejsem ale matika mi nikdy nepůjde. Rovnou mi řekla jestli mi ta maturita stojí za tak šílené úsilí a zdraví. Mohla bych být díky tomu neurotická (nervový třas, bolesti atd.). A od tohoto úterý jsem na dně protože nevím jak dál. Poradila mi že jí z testů vychází že bych měla být sociální pracovník. Dala mi čas ať si rozmyslím co a jak.
Jenže já mám v hlavě chaos a matikářka mi zrovna nepomáhá. Ve škole působím vesele protože lidi kolem mě jsou optimističtí a jsou to hlavně přátelé kteří mě drží nad vodou. Strašně mě dneska mrzí doučování z angličtiny. Vůbec se mi nedařilo soustředit a moje mysl prostě vypla. Odmítla spolupracovat. Nejspíš čeká až se srovnám až budu vědět jak dále. Někdy lituji Tami že musí snášet ty moje zasrané výlevy že jsem debil. Chudák vážně :D. Ale na druhou stranu neumím si bez ní představit svůj život. To samé platí i o Vini která mi chybí jako sůl T___T. Je mi bez ní smutno. Chybí mi naše povídání i ona mi dokázala s pár písmenkami vykouzlit úsměv na tváři. Chybí mi hodně přátel s kterými jsem sdílela přátelství.
Jak si to tak pročítám ten článek nemá hlavu ani patu ale ulevilo se mi. Alespoň půjdu spát s trochu čistou hlavou. Musím zítra vstát přežít vyučování a dát se nějak dohromady ať nepůsobím jak hromada sutin :D. Upřímně nejraději bych nevstávala dočítala si Šifru Mistra Leonarda od Dana Browna a poté se hned vrhla na Shakespeara a jeho hry. Co se týče Vánoc můžu být happy že už mám pro všechny dárky, vše je pouklízené a tak nám doma zbývá jen výzdoba a cukroví. Těším se na vánoční prázdniny. A tím slavnostně ukončuji článek svého šílenství. Alespoň budete vědět jak se cítím. Prosím o mírnou kritiku nebo radu i komentář který mi dodá sílu. Potěší i milé slovo. Nechci o komentáře žebrat ale jsem ráda když se ozvete. Tak mějte se a smějte se :)
Konan
Komentáře
Okomentovat