9.12. ~ Ta drzá protiva od vedle :D

Ahoja lidi^^, tak se opět po čase ozývám. Oficiálně je ze mě už maturant od 4.11. 2016, prožila jsem stužkovák a nechala si přes sebe přehodit šerpu a tu a tam se podívám na stužku kde hlásá nadpis: ,,Udělám tě rukou i pusou, moje milá maturito!" Ano hrdě přiznám, že to raději na baťohu nenosím :D. Docela mě mrzí, že tam nedali nějaké rozumnější motto. Co se týče večírku bylo to skvělý a myslím, že na to jen tak nezapomenu. Sešli se tam všichni učitelé co nás budou provázet při zkouškách a navíc tam osobně došel i náš ředitel což je vzácnost :D ukecala ho naše třídní :DD. Od té doby utekl už měsíc a je pravda, že jde do tuhého... Ze školy chodím doslova jak zdechlák bez mozku. Myslím, že to dává zabrat i ostatním ale je fakt, že co přicházím o rozum jsem z toho stresu už protivná a vyčerpaná. Navíc se blíží Vánoce takže hledám dárky pro rodinu a lidi co jsou mi drazí. Tiše se modlím aby mi došly balíčky, které jsem objednala. Pokud to nepříjde asi se půjdu někam zakopat.

Docela bych si přála vést deník pravidelněji abych nemusela přemýšlet o čem všem chci napsat. Poslední dobou si ale všímám, že i kámošky ze třídy do mě hučí, že bych měla častěji chodit na akce a ven. Vím, že chlap o mě nezakopne doma. Jenže nejsem typ co by holdoval velké společnosti, hospodám, diskotékám... Sice je pravda, že bych si přála se více bavit a prostě asi z někým chodit po akcích a možná přitom někoho potkat. Částečně se mi moje svoboda líbí na druhou mě už pomalu zabíjí. Někdy v noci doufám, že mě někdo obejme a nebudu muset usínat sama jako dosud. Boha je mi 22 a jsem stále nepolíbená :D. Asi bych s tím měla něco dělat ale kdykoliv se do někoho upřímně zamiluji nevýjde to. Přitom pravidelně cvičím, snažím se necpat sladkým, oblékám se slušně a i moje máti tvrdí, že moje prasečí roky jsou už pryč. Je fakt, že nejsem štíhlá jako proutek ale to taky nikdy nebudu díky mé stavbě těla ale stále se snažím se sebou něco dělat. Chci se sama sobě líbit a být spokojená.

Včera jsem vyjela už na učitelku a dneska jsem předčasně utekla z nemožného divadla, které mi bylo tak proti srsti. Hrálo se dílo 1984 od George Orwella. Totalitní režim k Vánocům mě fakt dobil. Vím, že bych si tohle nedala na maturitní seznam dvaceti knih. Hrůza a děs... Co se týče učitelky u ní mě to pak trochu mrzelo ale už nezvládám jak furt omýlá ty stejné věci. Zadala nám úkol - Firma na zážitky takže jsme si měli připravit firmu a obhájit to. Já to zvládla, ostatní to zvládli ale jelo to ještě druhou hodinu protože to nestihli všichni. Ano přiznávám se bavila jsem se spolužákem a byla k učitelce zády. Když se ozval ten její pronikavé otravný hlas... mosty padly a já ji na rovinu řekla, že mě to nezajímá. Šokovalo jí to a začali do mě všichni hučet, že mám dávat pozor už z principu, že mě poslouchali předtím všichni což byla blbost. Přemýlím proč to vůbec píšu ale nejspíš je to i tím, že daná učitelka je vlastně vedoucí mé maturitní práce což je trochu v prdeli. Hm asi se jí budu muset omluvit a teď doufám, že nikdo nebude řešit, že jsem z divadla odešla dřív. I když upřímně je mi to nějak jedno. Už jsem poněkud plnoletá a mám svou hlavu. Jen mi trochu vadí jak na mě pohlíží mé kámošky. Někdy mám pocit, že mi tak nerozumí ale zase je mám ráda. Prostě měla jsem z toho divný pocit když jsem z toho divadla zmizela a ony zůstaly. To jsem tak hrozná? Nezodpovědná nebo hloupá??? Možná nepřizpůsobívá? :D. Fakt nevím. Uvidím příští týden. Nejspíš to teď vidím černě. Asi jako vždy moje svědomí mi nedá pokoj. Nevím jestli článek dává ještě smysl ale nejspíš je to fuk. Moje myšlenkové pochody si dělají co chtějí jako vždy :D. Tak se mějte pěkně :)

vaše Konan